Nejkrásnější dárek k svátku.

Co si přeješ k svátku? Tak zní často otázka, kterou dáváme svým nejbližším. Málokdy se dočkáme odpovědi. Pak si lámeme hlavu, co svým milým koupit nebo vyrobit.  Mně udělal radost dárek, o kterém píšu ve svém dnešním článku.

Všechny Jany měly včera svátek. Já jsem Jana. Měla jsem tedy včera svátek.

Nepořádám nikdy extra velké oslavy. Většinou přijde maminka, zavolá mi sestra, popřejí mi děti a partner a od každého dostanu kytičku.

Letos je vše jinak. Začíná to tím, že upeču výborný jablkový koláč.

Nejdříve přijde moje maminka a hned po ní moje dcera Lucka. Pak zazvoní u dveří spolužačka mé dcery Terezka. Za chvíli dorazí můj syn Kryštof. Dostavám kytky a dárky. O chvíli později telefonuje kamarád dcery Lucky. Je pozván na koláč a slibuje, že mi připraví k svátku keňskou specialitu.

Nakonec dorazí maminka Terezy Iva. My s Ivou si povídáme, probíráme osudy lidí, které známe, protože jsme spolu chodily na stejnou střední školu, a mládež je zatím v kuchyni a připravuje jídlo.

Večeře je hotova. Jen tak tak se vejdeme ke stolu. Mačkáme se. Jídlo je výborné. Jíme ho napůl rukama a já si náhle uvědomím, jaká vznikla nenadálá pohoda a nádherná chvíle. Všichni se cítí dobře, povídáme si. Nikdo nikoho nepřekřikuje, neskáče mu do řeči. Smějeme se od srdce a já vím, že to je ten nejkrásnější dárek, který můžu v životě dostat. Blízkost lidí, kterým je spolu dobře. Pocit intenzivního štěstí. Radost a sdílení. Jedinečnost okamžiku.

To jsou ty nejhezčí dárky, které od našich blízkých dostáváme. To jsou ty důležité a neviditelné věci, bez kterých strádáme, a je nám smutno.

Všichni mě ten den obdarovali. Tím že přišli, měli čas, nikam nechvátali a užívali si to, tak jako já. Moc Děkuji.

Vaše Jana