Můj silvestrovský rituál.

Jak ukončit starý rok? Jaký rituál mi muže pomoci oddělit staré od nového? Jakou symboliku použít k pocitu, že staré opravdu minulo a je pryč a přede mnou se otvírá další nepopsaná část života?

Na sklonku loňského roku jsem pocítila silnou potřebu rozloučit se se vším, co mě potkalo, ale trochu jiným způsobem, než roky minulé. Chtěla jsem učinit něco, co by mi pomohlo oddělit staré od nového. A pak mě to napadlo.

Sedla jsem si a na pět archů papíru jsem napslala vše, co jsem roce 2016 zažila. Všechna setkání, rozchody, karamboly, radosti, lásky, pocity atd....Bylo toho opravdu požehnaně.

Poslední den v roce jsem se vydala do mých milovaných Jizerských hor. Vybrala jsem si Frýdlantské cimbuří. Byl nádherný den, modré nebe a úplně jasno. Sníh se třpytil a vzduch voněl zimou. Na vrcholku byl dokonalý rozhled.

Sešla jsem trochu níže, vyndala své popsané archy papíru, položila je na sníh a zapálila. V duchu jsem se se vším rozloučila a poděkovala. Když papír shořel, vytvořil takový zvláštní květ z popela.Ten jsem pak zamíchala a vetřela do sněhu. Pocítila jsem smutek a do očí my vytryskly slzy. Staré skončilo a zítra začíná nové. Pak jsem se vydala na zpáteční cestu domu.

Byl to pro mne silný zážitek, avšak bez té pouti do hor by to nebylo ono. Kdybych své archy papíru spálila na balkoně, nebo někde za domem v lese, jistě by to nemělo takovou hloubku.

Musím říci, že mi to udělalo dobře na duši. Doufám, že se do mého života dostanou další osobní rituály, při kterých si uvědomím své životní předěly a změny.

Mám to asi nějak obráceně. Vůbec se mi poslední den v roce nechtělo pít. Ale dnes a to už je čtvrtého, to pořádně zapiju.