Šaty
Milé ženy,
musím se s vámi podělit o můj zážitek z minulého pondělí. Jela jsem na nákup do obchodního centra Nisa v Liberci. Asi v polovině nákupní trasy je obchod, kde prodávají šaty do tanečních, svatební a společenské šaty atd...
Tam ve výloze jsem je viděla! ŠATY s velkým Š! Byly nádherné a úchvatné a luxusní a byly na figuríně tak přibližně mé postavy. Představte si to. Černé dlouhé pouzdrové šaty. V horní části krajková zlato-bílo-černo-stříbrná vyšívka, která sahá mírně pod pás a jemně vyšívaná část přechází zvolna do černé. Pěkně tvarovaný výstřih, rukávky trochu přes ramena. K tomu jako doplněk černý dlouhý hedvábný šál.
Strašně jsem si přála je obléknout. Úplně mi prasklo v hlavě. Šla jsem dovnitř a řekla prodavačce, že mi manžel(žádného nemám) slíbil jako dárek k vánocům šaty z jejich prodejny, a že si tedy zkusím ty černé. Mou velikost měli pouze na figuríně ve výloze. Počkala jsem si, až paní vysoukala šaty ven. Přinesla mi je do kabinky, oblékla jsem si je, paní prodavačka mi je vzadu zapnula a já jsem byla naprosto unešená.
A tak teď vím, jak si připadala Popelka, když rozlouskávala ty svoje ořechy plné šatstva.A taky už navěky vím, že jsem a budu, pokud na sebe obléknu dlouhé večerní šaty za osum tisíc, krásná a překrásná. Už se nebudu obdivně dívat na všechny ty hérečky a hvězdy a zpěvačky a tanečnice, jak jsou náramně šik a jak jim to sluší. Protože na ten pohled, co jsem viděla v zrcadle zkušební kabinky budu dlouho s radostí vzpomínat. Bohužel nemám žádné fotky. Byla jsem tak rozrušená, že jsem při focení mačkala na mobilu úplně jiné tlačítko.
Takže choďte, zkoušejte krásné luxusní šaty a kochejte se tím, jak vám to sluší.Ještě tak do šedesáti máme na takovou zábavku nárok.
Vaše Jana.
Jana Horáčková
Dýmka míru
Krásný slunečný den ve Vysokých Tatrách, jako malovaný. Stoupáme s přítelem vzhůru a ejhle ! Před námi hodně nebezpečný úsek. „To zvládneme," říkám optimisticky, ale podívám se do očí, ve kterých je jasně napsáno. Nikdy!
Jana Horáčková
Zasadila jsem s tebou jabloň.
S přítelem jsme v dubnu zasadili jablůňku.Pak přišly dny nedorozumění, smutku a neskutečného dusna.Období tmy, kdy cokoliv jeden z nás dvou řekl, tak bylo špatně.Kupodivu taková,,maličkost", jako je jabloň před domem, mi pomohla.
Jana Horáčková
Nejkrásnější dárek k svátku.
Co si přeješ k svátku? Tak zní často otázka, kterou dáváme svým nejbližším. Málokdy se dočkáme odpovědi. Pak si lámeme hlavu, co svým milým koupit nebo vyrobit. Mně udělal radost dárek, o kterém píšu ve svém dnešním článku.
Jana Horáčková
Radost a smutek - dvě strany téže mince.
„Jen samota zná sladkost lásky, jen slzy vědí, co je smích, jen mládí zjistí, co jsou vrásky a hladový, co plný břich.“
Jana Horáčková
Moji bezdomovci
Domov je přístav. Domov je útočiště. Domov je pocit bezpečí. Domov je místo, kde se můžeme setkávat se svými nejbližšími. Ne každý má však to štěstí.
Jana Horáčková
Báseň je šepot duše.
Co je báseň? Ozdoba všedního dne. Objeví se tiše a jako motýl lehce usedne na naše rameno. Odhaluje nám krajiny v nás i kolem nás svým osobitým a poetickým jazykem.
Jana Horáčková
Jarní úklid
Na jaře je dobré zbavit se starých nepotřebných věcí. Provětrat prostory. Uvolnit energii a to nejen v bytě. Ideální místo pro takovéto řádění je sklep.
Jana Horáčková
Můj silvestrovský rituál.
Jak ukončit starý rok? Jaký rituál mi muže pomoci oddělit staré od nového? Jakou symboliku použít k pocitu, že staré opravdu minulo a je pryč a přede mnou se otvírá další nepopsaná část života?
Jana Horáčková
Dopis přítelkyním
Loňský rok bylo mně i mým přítelkyním padesát. Všechny pociťujeme změny jak na těle, tak na duchu, které nejsou vždy laskavé a příjemné. Napsala jsem jim nedávno dopis, který je doufám potěšil a povzbudil v této životní etapě.
Jana Horáčková
Letni překvapení
Někdy se stane, že náš život jede v zaběhnutých kolejích. Jedeme si vláčkem, který sviští krajinou a máme pocit, že to tak bude stále. Pohodlně sedíme a díváme se z okna. Jednoho dne ale vlak prudce zastaví v neznámé krajině.
- Počet článků 11
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 300x
Bydlím v Liberci ve městě obklopeném krásnými horami. V současné době pracuji jako fundraiser v Hospici sv. Zdislavy. Mám dvě dospělé děti. Ráda kreslím, píšu, čtu, chodím na výlety a koukám se na filmy.